Jan Tenora
1863 – 1936
Historik a spisovatel, autor knihy Dějiny městečka Kunštátu. Jediný historik, který zpracoval dějiny Kunštátu od počátku do roku 1885 jako celek. Jeho rodný dům je na náměstí Krále Jiřího označen pamětní deskou.
Klement Bochořák
1910 – 1981
Ve svém vývoji se orientoval směrem spiritualistickým a náboženským. S Kunštátem je těsně spjat především prozaickými díly (Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané, V druhé světnici). Ale i nejedna jeho báseň je inspirována kunštátským dětstvím, přírodou i kunštátskými setkáními.
František Halas
1901 – 1949
Vytvořil svým dílem jeden z vrcholů české moderní poezie. Básník pocházel rodem z Rozseče a i on si tento kraj velice zamiloval. Stal se prvním čestným občanem města (v roce 1945). Je i se svou ženou pohřben na kunštátském hřbitově.
S Kunštátem je těsně spjata jeho lyrická báseň „Já se tam vrátím...“ Existují tři verze: první vznikla za okupace (1940), druhá na konci a třetí, definitivní, v roce 1946. Srovnání všech tří ukazuje, že Halas stále více hledal vyjádření podstaty svého vztahu k milované krajině.
„...Všechny cesty vedou do Kunštátu, do Zboňku a do Rozseče. Hranečníky zarazilo dětství. Toho skřípání kol na cestách křižujících se v mém srdci! Ať si jen země letí do prázdna, ať si jen letí, jen když zbude jistota jednoho místa, místa posledního, místa jen pro hrob. Chci ho mít tam, jen tam u nás. Kdyby mi oči jen pro pláč zbyly, já se tam vrátím, já se tam i poslepu vrátím.“
Pod názvem Halasův Kunštát se konají vždy v měsíci říjnu večery poezie, jako připomínka tohoto velkého básníka. v rámci programu (probíhá nepřerušeně od roku 1969) je vyhlašována i literární soutěž pro začínající básníky (ve spolupráci s Muzeem Blansko). Na těchto večerech zaznívají rozbory díla a básně nejen Františka Halase, ale např. Jana Skácela, J. Ortena, F. Hrubína, J. Seiferta a dalších významných autorů.
Jan Marius Tomeš
1914
Básník a historik výtvarného umění. v Kunštátě strávil své dětství a pravidelně se sem vrací. I jeho tvorba je inspirována kunštátskou krajinou. Čestný občan města Kunštátu (od r. 1999).
Ludvík Kundera
1920
Básník, dramatik a překladatel. Narodil se v Brně, od roku 1976 žije v Kunštátě. Je editorem a autorem několika desítek halasovských studií, článků, statí. Sestavil několik výborů básníka F. Halase (Sbohem múzy, Hlad, Kunštátské akordy, Sebrané spisy), podílel se i na překladech Halasovy poezie do němčiny. Kromě činnosti básnické, překladatelské a publicistické je autorem monografických prací o Bertoldu Brechtovi.
Působil jako dramaturg činohry Státního divadla v Brně, je autorem divadelních a rozhlasových her. Přednáší germanistiku na vysokých školách v Brně a Olomouci.
Na rozvíjení a udržení halasovské tradice má bezesporu největší zásluhu právě Ludvík Kundera. z jeho iniciativy bylo ve dnech 26. a 27. 10. 1969 uspořádáno Svazem českých spisovatelů první halasovské sympozium a tato tradice pokračuje do dnešních dnů.
Jmenován čestným občanem města Kunštátu v roce 1998.