Přírodní zajímavosti

Město Kunštát leží v malebném zákoutí na rozhraní Boskovické brázdy a Hornosvratecké hornatiny na potoku Petrůvce, přítoku říčky Úmoří. Krajinnou estetiku tu vytváří početné střídání vegetačně odlišných porostů, lesů, luk, polí, pastvin a sadů.

Hluboké u Kunštátu

z krajinářského hlediska nejcennější lokalita jako jedinečná ukázka harmonické kulturní krajiny

Mramorka

travní porosty s teplomilnou vegetací a s výskytem hořečku brvitého

Park kunštátského zámku

s příjezdovou cestou
státem chráněným stromořadím
parková úprava okolí zámku


Mikroregion Kunštátsko – Lysicko je celý tvořen přírodními parky. Přírodní park Halasovo Kunštátsko o rozloze 68,5 km 2 byl vyhlášen v roce 1980, Svratecká hornatina má rozlohu 100,7 km 2 a byl vyhlášen v roce 1990, Lysicko má rozlohu 40,2 km 2 a byl vyhlášen v roce 1994.

Cukl (Rozseč nad Kunštátem)
úvalovité údolí s pramenným úsekem potoka a rybníčkem
významný biotop obojživelníků

Čtvrtky za Bořím (Býkovice)
chráněné vstavačové rostliny

Habrová (Černovice)
skalní útvary, tzv. Rampirovy skály

Hersica (Černovice, Bedřichov)
mokřadní lesní společenstva s výskytem chráněné bledule jarní

Kačiny (Černovice)
nejvýše položené bukové a habrové porosty s bohatým bylinným podrostem
Lysická obora o rozloze 61,3 ha obklopuje zámek. Nachází se zde více než 40 druhů listnáčů a třicet druhů jehličnanů, vzácných stromů a rostlin.

Údolí chlébského potoka
velký výskyt chráněných rostlin

Žižkův stůl (Lhota u Lysic)
skalní útvar

Malý Chlum
výrazná krajinná dominanta s historickou a kulturní hodnotou, paleontologickými nálezy (na vrcholu halštatské hradisko)
nádherné výhledy

Velký Chlum
pískovcové sochy od samouka Stanislava Rolínka
Členitá krajina přírodních parků s lesy plnými hub a malin je protkána turistickými stezkami a cyklostezkami. V náručí přírody zde lze trávit dlouhé hodiny odpočinku nebo objevovat stále nové výhledy.

Jeskyně Blanických rytířů – Rudka u Kunštátu
Jsou dílem nadaného sochaře, samouka, Stanislava Rolínka (1902–1931), který zde pracoval na zakázku tehdejšího kunštátského starosty. V uměle vyhloubených podzemních prostorách vznikly sochy legionářů, Blanických rytířů, jezdecká socha sv. Václava, socha lva u vchodu do jeskyně a monument, svého času největší v Evropě, 14 m vysoká socha prezidenta T.G. Masaryka, odhalená slavnostně 28. října 1928. V průběhu okupace však byla zničena, zůstala jen část sochy, která dokládá její velikost.

Sochy S. Rolínka najdete také na nedalékém Chlumu u Bořitova. Zde autor vytvořil sousoší Jan Hus, Jan Žižka, Prokop Holý.

Okolí jeskyně je parkově upraveno a osazeno řadou exotických stromů a keřů. Na vrcholu kopce Milenka (580 m.n.m) se nachází opravená a veřejnosti přístupná rozhledna z doby vzniku jeskyně.

Od roku 1993 se v areálu konají sochařská sympozia a díla sochařů zde vytvořila galerii pod otevřeným nebem.